Kapitola pátá. Klíč Vědění
Klíč
k pokladům Moudrosti je hoden obdržet ten, kdo se očistil a je
připraven k veliké práci na přeměně sebe-duše v Neohraničené
Božské Světlo.
Dosažení
Moudrosti si člověk musí přát! Ať nachází radost jen v
hledání Pravdy!
Moudrost
získávají jen rozvinuté duše. Duše se musí stát velikou a
průzračnou – aby mohla získat Moudrost a aby z ní Světlo
Moudrosti mohlo zářit pro druhé.
...
Bez vědomostí se člověk nikdy nemůže stát doopravdy svobodným!
Veliké
vědomosti získává ten, kdo se jich stává hoden.
Probuď
se, člověče, – a hledej Moudrost!
Svobodná
a otevřená je Cesta pro moudrého! Poněvadž on si očistil duši
a poznal zákony vcházení do Světla! To bylo podmíněno
jeho vůlí! Nikdo to nemohl vykonat, kromě něho samotného! Jen
člověk sám může zdolat chaos svých emocí a odstranit nepořádek
v sobě-duši!
Vynalož
úsilí na přeměnu sama sebe na cestě svého života – aby
neuběhl naprázdno ve tmě a chaosu!
Snaž
se stát pouze Světlem, znič v sobě tmu!
Zaměř
svou mysl na uvědomění si Jednoty všeho jsoucího!
A
nezpůsobuj zbytečnou škodu ani jedné bytosti!
Drží
tě strach v otroctví? Zaměř svou cestu ke Světlu – a
zapomeneš na strach!
Neboj
se: Světlo je tvoje potenciální podstata! A vědomosti jsou
tvým dědictvím od těch, kdo šli před tebou ke Světlu!
Věz,
že vědění se získává pouze praxí. Uslyšené a uviděné se
pouze zkušeností duše stává věděním, patřícím jmenovitě
tobě. Moudrost – vzchází právě z takového vědění!
Moudrost
duše od ní není odebrána se smrtí těla! A ty se rodíš v novém
těle, a máš v sobě tu získanou moudrost a schopnosti, rozvinuté
v předchozím vtěleném životě.
Velcí
Mistři prožívají životy, nepoznáni většinou lidí. Ale význam
toho, co Oni dělají, je neocenitelný! Oni znovu a znovu nesou
lidem Země Odvěké Učení Boha, a vpravují jiskry svatého vědění
do myslí a činů vtělených lidí. A někdy si oblékají hmotné
tělo – aby čistota vědění na čas znovu zazněla – před
tím, než bude znovu lidmi zapomenuta nebo překroucena...
Vědomí
obyčejného člověka je omezené. Ale Jejich Vědomí jsou bezmezná
a skládají se ze Světla, jednotného s Prvotním! Oni
planou mezi lidmi jako Pochodně Pravdy.
Pozvedají
se a padají civilizace. Stále nové vlny duší vznikají a
protékají časem, zvedají se nebo klesají... Vlny bytí ve svém
pohybu vynášejí civilizace vzhůru – a znovu je spouštějí
dolů, a tím napomáhají růstu duší...
Ale
ty Duše, Které poznaly Prvopočáteční Světlo, se už
nespouštějí dolů s klesající vlnou, ale stávají se Majáky
pro ostatní na Cestě ke Světlu.
Nejednou
na Zemi vzcházely vlny rozvoje lidí – od stavů jen o trošku
vyšších než zvířecích, až do stupně Člověka Pravdy. A
Prvotní sklízí tu úrodu, a potom zas obdělává nové pole a
zasévá semena pro novou sklizeň.
Ale
neobviňuj toho, kdo nejde ke Světlu, kvůli jeho slepotě!
Každé semeno má svou dobu pro vyklíčení. A každý nedorůstá
k přijetí vědění stejně rychle.
Buď
podoben Slunci, které zahřívá zorané pole a potom naplňuje
sladkostí plody!
Ne
všechna semena vzejdou. Ne každá rostlina přinese plod... Moudrý
ví, že je to norma v Rozvoji Veškerenstva.
Ale
ty – posluž tomu, aby se nadcházející roky a staletí naplnily
znovuzrozením Moudrosti na Zemi!
Každý
poznající Moudrost musí zanechat zapálenou pochodeň vědění
potomkům!
...
Člověk se musí přibližovat k Prvotnímu Světlu! Ale to
není možné bez očištění duše od etických vad. Ten, kdo se ve
své nebojácnosti odvažuje na Cestu ke Světlu, musí vědět,
že Obyvatel Hlubin k Sobě nevpouští nedůstojné: nejprve
se musí člověk očistit od všeho nečistého a hrubého v sobě!
Měl
bys vědět, že každá tvoje neřest je tvé odmítání v sobě
Světla Stvořitele! A láska je základ pro vytváření a
vzrůstání v sobě Božských vlastností. To je klíč k
získání Moudrosti.
Toho,
kdo se očistil a stal se toho hodným, – toho Já, Atlanťan Tót,
přijmu do Svých Objetí a povedu ho po stupních získání
Moudrosti krok za krokem!
Je
Mně drahý každý, kdo hledá Božskou Moudrost!
Ale
pouze vlastním usilováním můžeš vyrůst, ó člověče, ze tmy
– do Světla! Naše pomoc jsou pouze ukazatele na tvé
Cestě!
Očisti
prostor svého rozumu – a nasyť se Vyšší Moudrostí!
Člověk
může překonat Cestu od částice Stvoření, omezené tělem –
až k Mistrovi Života, Který je Soupodstatný s Prvotním
Světlem a žije v Jednotě se Vším!
Žádné komentáře:
Okomentovat