Kniha Zrozených ve Světle

Atlanťan Tót
Klíče k tajemstvím bytí

– Já bych chtěl mluvit vaším prostřednictvím. Navrhuji vám, abyste začali zapisovat novou knihu. Mohla by se nazývat asi takto: «Kniha Zrozených ve Světle. Klíče k tajemstvím bytí».

Budu vděčný všem, kdo pomohou v materializaci tohoto záměru – pro lidi vaší doby a následujících pokolení.

Moje znalosti o Atlantidě, Egyptě a Řecku jsou velké!

Já jsem jedním z Průvodců Pravdy pro lidstvo. To je Moje Předurčení! Já jsem je vykonával a vykonávám je i nadále!

Chtěl bych, aby se s Mým jménem nespojovaly jen svitky papyru, které byly vkládány do záhlaví zemřelých těl, a zapomenuté rituály... Ačkoliv Moji Zvěst lidem přinesly také Smaragdové desky, ale to není všechno...

– Existuje něco, o čem jsi nám ještě neříkal?

– Poslouchejte – a dozvíte se!

Vědomosti vyšších duchovních Škol jsou nezničitelné! Ony existují jako svého druhu živá knihovna. Nositeli vědomostí tu nejsou knihy, ale Duše, které Se nasytily Moudrostí a Světlem. Tyto vědomosti jsou uschovány navěky, vždyť jejich Nositelé jsou přece nesmrtelní!

A tak je teď vaším úkolem – udělat část z těchto velkolepých pokladů Ducha otevřenou.

* * *

Vnímejte, lidé, hlas Atlanťana, Kterého nazývali Tótem!

Země ležela v kolébce Tvořivých Rukou, když jsem Já přišel na Zemi a přijal vědění o té Tvořivé Síle, ve Které je Zdroj rozvoje všeho!

Já bych chtěl zanechat Poselství lidstvu Země – jak na příští staletí, tak i na současné dny. Vždyť na každý den života člověka existují prosté pokyny, jejichž dodržování pomůže jdoucímu po Cestě Světla.

Bůh – doopravdy existuje! On může být vnímán k tomu připravenou duší-vědomím – jako nemateriální Živé Nejjemnější Světlo.

Poznání Božského Světla přijde ke každému, kdo k Němu usiluje a pracuje na tom, aby Je mohl vnímat!

Pro to se duše musí zjemnit a stát se něžně průzračnou, a poté se rozhořet Božským Ohněm.

Já chci vyprávět o Cestě ke Světlu! Právě o tom budu mluvit!

Dám vám devět klíčů k tajemstvím, skrytým uvnitř každého!

Klíče ke všem tajemstvím bytí jsou skryty v samotném člověku, v jeho mnohorozměrné podstatě, strukturou podobné uspořádání vesmíru.

Skryté – neznamená schované! Skryté – znamená ještě nepoznané, neuvědomělé!

V semínku je vložena možnost, stát se rostlinou. V člověku je vložena možnost stát se Bohem! Právě tak, jako je přirozeným předurčením semínka stát se rostlinou, – tak je i přirozeným předurčením člověka dorůst do Boha!

Ne z každého semínka a ne z každého člověka vyrůstá to, co je skryto v jeho potenciálu. Ale člověk je vědomý, on je schopen poznat stupně růstu duše a projít po nich až ke Splynutí s Prvotním Světlem!

Člověk není materiální tělo. Hmota je jen dočasný oděv duše.

Člověk je duše, zrozená pro Nesmrtelnost! Jeho předurčením je stát se Světlonosným Duchem a poté rozmnožit Oceán Jednoty Dokonalých, tvořících všechno ve vesmíru!

Takže, ó člověče, Já ti dám klíče! Ty je můžeš přijmout a použít pro získání lásky, moudrosti a síly na své Cestě.

Kapitola první. Klíč Svobody

Zapamatuj si, vnímající! Budoucnost – začíná dnes! Ona začíná – přímo teď!

Vždy – právě teď začíná tvoje budoucnost, i budoucnost Země! Zapamatuj si to!

Tady je Můj klíč ke Svobodě: Každý si určuje svou budoucnost sám! A ty si můžeš svoji budoucnost vytvářet přímo teď!

A ještě k tomu, dokonce i když o tom nevíš, to nevyhnutelně děláš. Ale člověk je schopen to dělat uvědoměle!

Každý moment času – je ta přítomnost, která určuje tvoji budoucnost.

Minulost – už skončila. Ona vždy už není! Z minulosti s tebou zůstává jenom to, co nejsi připraven opustit, co je ti drahé, čeho se pevně držíš, k čemu jsi připoután. Může to být jak pozitivní – tak negativní; táhnoucí tě dopředu – nebo zdržující tvoji evoluci... Ale pokaždé si právě ty můžeš vybrat z toho všeho to, co si chceš vzít do své budoucnosti!

Negativní karma existuje do té doby, dokud člověk nedokáže, tím, že si uvědoměle vybral pouze Tvůrce a opustil všechno ostatní, vstoupit do Života Tvořivé Božské Síly.

Ale přípravou k tomuto ponoření bude řízení svojí budoucnosti.

Vždyť právě ty si můžeš vybírat to, jak chceš žít dále!

Vybíráš si to přímo teď – tím, jak myslíš, konáš, v jakých emocích žiješ!

A rozhodni se: pro co a jak se chystáš dál žít?

Právě to vytváří tvoji budoucnost!

Zákon karmy spoutává člověka právě proto, že člověk není připraven nebo se nechce očistit od negativní minulosti a dál si ji sám promítá do své budoucnosti. A člověk sám je ten «projektor»: on sám sobě promítá do budoucnosti svoje emoční stavy a šablony skutků, stavy energií uvnitř těla a «kokonu».

Právě pro osvobození od negativní karmy existuje mechanizmus pokání. Člověk odklízí svoje špatnosti – a ony se přestávají «promítat» v jeho budoucnosti: těmi událostmi, které by byly nutné pro uvědomění si a očištění od konkrétních neřestí...

Bůh je přítomný ve všem jsoucím; oživuje, tvoří, a rozvíjí celý stvořený svět. V životě toho, kdo se naučil to pozorovat a pociťovat trvalou přítomnost Boha ve svém životě, se všechno kardinálně změní.

Právě láska – jako vlastnost duše – umožňuje, aby se to uskutečnilo. Právě láska k Bohu, který tvoří všechno ve vesmíru, umožňuje člověku budovat, vytvářet si svoji budoucnost ve vzájemné součinnosti c Ním – Nejvyšší Tvořivou Sílou!

Stejně tak si i celá lidská společnost hromadně určuje svoji společnou budoucnost na Zemi přímo teď. A ta závisí na každém z nich. Ona je součtem velkých i malých, kladných i záporných vkladů spousty lidí.

A Ti, Kdo se stávají Mahátmy, mají za Zemi největší odpovědnost! Jejich vklad může být ohromný!...

... Minulost je odhalena tomu, kdo umí vidět v proudu času.

Budoucnost vytváří ten, kdo pochopil svoji minulost.

Budoucnost není zafixovaná. Ona se mění tam, kde nové příčiny vytvářejí nové následky. Právě tak si člověk vytváří svoji budoucnost přímo teď!

Když jsi poznal své okovy – neřestné vlastnosti duše – dozvi se, člověče, i o možnosti povstat ze tmy a rozzářit se ve Světle!

Tělo v sobě nese pouta duše, ale právě ono jí dává i možnosti růstu.

Ty si můžeš pokořit a podřídit přání těla zdrženlivostí, ty můžeš upevnit sílu ducha v boji se svými nedostatky!

Podívej se: když si odpíráš nadbytek jídla – překonáváš přání jíst zbytečně mnoho, když se zdržuješ prázdného tlachání – podřizuješ si mysl, když se nutíš kontrolovat a neprodleně potlačovat negativní emoce – získáváš schopnost ovládání svojí emocionální sféry, když v sobě pěstuješ lásku jako stav duše – zaměřuješ svoji cestu ke Světlu!

Páky ovládání sama sebe, stavem sebe-duše, se nacházejí uvnitř mnohorozměrné struktury těla. Jsou to čakry. Když ovládneš řízení sama sebe prostřednictvím poznání sebe uvnitř svého těla – můžeš poté tuto slupku opouštět pro to, abys putoval ve Světle, poznával Světlo, splýval se Světlem!

Tělo člověka je unikátní a dokonalé dílo Stvořitele! Je určeno na 700 – 900 let plnocenného života s možností nepřetržitého rozvoje sebe-duše. Tak žili mnozí atlanťané, právě tak žili i úspěšní žáci Boha mezi národy, obývajícími centrální území Euroasie v té samé epoše.

Potenciál zdraví, vložený do struktury lidského těla, umožňuje znovuobnovovat a oživovat práci jeho narušených systémů a orgánů. Úplné přijetí a používání vědomostí o tom by způsobilo převrat v současné medicíně! Přičemž příklady takových uzdravení, využívajících sílu lidské duše k obnovení tělesných funkcí a zdraví, jsou vašim současníkům výborně známy, ale... Divokost a barbarství, projevující se v nepochopení poslání života člověka na Zemi, – to hrozí lidstvu neštěstími a katastrofami...

Vždyť jedno z poslání kataklyzmat, přírodních i technogenních, které se dějí na planetě, spočívá v tom, aby lidé přemýšleli o hodnotě lidského života, a o hodnotě života celé planety, na které lidstvo žije...

Ty, člověče, jsi částí toho, co se nazývá lidstvem. Ty můžeš začít měnit svoji budoucnost, i budoucnost Země!

A ať to každý dělá tak, že začne přeměnou sama sebe!

... A teď, když se ti něco nepěkného přihodí, se nauč nepokládat si otázku «za co?», ale «pro co?»!

Hledání svojí viny nebo chyb v minulosti je vždy prospěšné! Pokání je nezbytné! Ale ještě prospěšnější je pohled do budoucnosti! Pak tě bude překonání každé překážky pozvedat z bažiny utrpení, ze zajetí příčin a následků sansáry. Tato pozitivní nálada s výhledem na to, co přichází – umožňuje rychle a efektivně procházet komplikované úseky svého osudu a nevrhat stíny nových chyb do své budoucnosti.

A hlavně – pociťuj přítomnost Boha vždy, ve všem, v sobě i v tom, co se ti děje právě teď!

Kapitola druhá. Klíč Ticha

Poslouchej, co Já říkám, – a zapamatuj si!

Kvůli tomu žijí Poslové Světla mezi lidmi, aby vědomosti o Pravdě nebyly ztraceny!

Mně je známa celá Cesta rozvíjení duše: od člověka – až k Bohu!

A každý člověk se musí dozvědět, že je to možné i jemu! Právě v tomto je poslání života v těle: vypěstovat sebe-vědomí do Božskosti!

Všechno stvořené – slouží tomuto úkolu! Každá «kapička života» – duše – musí růst, stávat se stále složitější ve svém rozvoji a usilovat o Splynutí s Vyšším Vědomím!

Bůh – v aspektu Stvořitele – je Nekonečný Oceán Věčného Dokonalého Vědomí, Kterým je všechno stvořeno a řízeno v «projeveném» vesmíru.

Země je maličká planeta v nekonečnosti vesmírného prostoru... Vesmír je naplněn životem... Tak ať ti každá hvězda na obloze připomíná věčný a nekonečný prostor, ve kterém tvoří Bůh!

Ať ti i naše zlatá hvězda – Slunce – připomíná Tvořivou Sílu Boha!

... Tak tedy, když Já mlčím, – poslouchej Moje ticho! Když Já mluvím – vnímej Moje slova a myšlenky! Prosyť se, naplň se Mými stavy!

Poslouchej ticho! Já ti daruji klíč Ticha! Poslouchej!

... Věčnost... – tu je také možno poslouchat! Věčnost nemá mělké povrchní zvuky. Věčnost – to je ticho... Je to rozměr času od minus nekonečnosti do plus nekonečnosti... A v každém bodu této nekonečnosti existuje okamžik «teď», ve kterém je to nejhlubší ticho věčnosti...

Zvuky – přicházejí a odcházejí v řece času... Ale ticho existuje stále! Je to ticho vesmíru, ticho Boha!

Poslouchej! Naplň se tím tichem! Naplň se tak, aby všechno povrchní, nepotřebné – bylo vytěsněno!...

A potom ho naplníš – sebou!

V tomto tichu se můžeš učit Moudrosti. Poněvadž začneš rozlišovat důležité – a nepodstatné.

Až se naučíš poslouchat ticho, dokážeš v budoucnu vidět z Hlubin. Vždyť ticho zaplňuje i Moje Hlubiny.

A odtud, z Mého Klidu, je vidět podstata všeho, co se děje.

Umění poslouchat ticho se získává prostřednictvím ponoření do centra sama sebe – do duchovního srdce. Tři čakry odshora a tři čakry zespodu, a v hrudním koši, v dutině čakry anáhaty, je nejdůležitější část lidského organizmu. V její hlubině je možné najít dveře, které se otevírají do Božské Lásky, do Mého Klidu!

Ale, aby se ty dveře mohly otevřít, musí být na obou jejich stranách stejná zjemnělost vědomí.

Naplň duchovní srdce tichem – a jenom tehdy můžeš v nekonečnosti ticha objevit ty dveře.

A jestliže naplníš svoje duchovní srdce ohněm lásky ke Stvořiteli – pak se pro tebe ty dveře otevřou do Božského Plamene Jeho Lásky!

Ale jestliže je v dutině čakry... jen matný šedivý soumrak lhostejnosti... – pak se dveře do světů Světla neotevřou...

... Nauč se přebývat v tichu i mezi lidmi!

Tlachání toho, kdo nezískal rovnováhu ticha, překáží na Cestě jemu, i druhým!

Vyhýbej se zbytečným slovům sám: nezatěžuj jimi mysli společníků!

A vyhýbej se i tlachání druhých lidí, abys nenarušoval čistotu ticha v sobě!

Mnohoslovnost nic dobrého nepřináší! Nadbytek řečí vede jen k omylům!

Ať je ticho ozařováno pouze slovy moudrosti, která jsou darována tobě nebo je dáváš ty!

Jen ten, kdo poznal splynutí s tichem, – dostává veliké blaho: získává osvobození od tlachavosti mysli!

Tichem si otevíráš cestu srdce a cestu moudrosti!

Kapitola třetí. Klíč Lásky

Láska je klíč, otevírající duši bránu ke Světlu, k postižení Prvotního!

Tato Cesta – Cesta rozvíjení duchovního srdce – může být znázorněna jako žebřík se spoustou stupňů a plošin.

Úroveň přeměny duše-vědomí v Lásku předurčuje také to, jaké vědomosti a dovednosti mohou být dané duši svěřeny a odhaleny Božskými Průvodci.

Stabilita ve stavech lásky a klidu – to je to, co musí projevovat jdoucí po stupních evolučního vzestupu. Neustále bude Námi prověřován na stabilitu v těchto stavech vědomí. A jestliže úspěšně projde novou zkouškou – pak mu klíč Lásky otevírá následující bránu.

Ano, jakmile žák dorůstá do perspektivy přijetí následující úrovně zasvěcení – vyvstávají před ním zkoušky pevnosti. A pouze v tom případě, pokud klíč Lásky dokáže otevřít vznikající zábrany, je žák považován za hodna toho, aby vystoupil na další stupeň postupného poznání Neohraničeného Jediného.

To, co bylo řečeno, je jeden ze zákonů rozvoje duše ve Vesmírné Škole.

A všechno, čím duše prochází před získáním klíče Lásky, jsou jen přípravné stupně posuzovaného růstu, «mateřská škola» Evoluce.

... Věz, člověče, že Světlo je skryto ve tvé podstatě! Tma je jen vnější pokrývka! Hledej Světlo – v hlubinách svého duchovního srdce!

Jen prostřednictvím lásky se můžeš stát jednotným s Veškerenstvem!

Zvítěz na tmou v sobě! Rozežeň clonu tmy, co ti zakrývá Světlo Pravdy!

Následuj to, co si uvědomuješ ve svém duchovním srdci! Poněvadž tam je Příbytek Světla v tobě a Zdroj Lásky, která, až vzroste, dokáže obejmout všechno!

Ať se tvoje láska stane zvěstovatelem tvého jitra!

Ať tvoje láska osvěcuje začátek každého tvého dne, a ať se s každou hodinou rozhořívá, jako vycházející slunce!

Ať žádný den tvého života na Zemi neuplyne nadarmo!

Zůstaň svým světlem lásky otevřený – k lidem, kteří se k tobě obracejí. A pak – ať si každý od tebe vezme jako dar to, co dokáže pojmout.

Ale jestliže je tvoje světlo lásky před lidmi zakryto, je to tvoje vina před Bohem!

Vylévej světlo svého srdce – jako slunce zrána! Učiň plamen lásky – svojí podstatou! A pak se tvá duše rozroste do všeobjímající nekonečnosti, a celá se rozhoří ohnivou láskou!

Ale na to, aby se duše očistila a stabilně hořela světlem lásky, je třeba vynaložit mnoho úsilí!

Kapitola čtvrtá. Klíč práce.

Sklíčenost je vlastní zahálce.

Neustálá práce je vlastní poznávajícímu Prvotního.

Světlo postihuje jen ten, kdo pracuje.

Bez klíče Práce není možné projít Cestu k Dokonalosti!

Není snadné získat moudrost!

Není jednoduché očistit duši a obnažit ji před Světlem!

Ale jenom tehdy, až bude temnota v tobě setřena a všechny příkrovy duše sedřeny, se může ve tvém srdci rozsvítit Světlo!

Jenom vlastním přičiněním se postihuje moudrost!

Ten, kdo takové úsilí nevykonává, – stojí na místě nebo sjíždí zpátky. Poněvadž existuje nejen Cesta rozvíjení, ale je i cesta degradace, vedoucí do tmy! Buď vždy zaměřen ke Světlu a nepřestávej pracovat na sobě-duši!

A také věz, že i Ti, Kdo už postihli Život ve Světle, nepřestávají pracovat. Jejich práce je jiná. Může zahrnovat celé světy rozvoje Života.

Veliké snažení v tobě musí vyrůst, člověče, abys pokořil svoji nižší přirozenost a zdolal Cestu ke Světlu! Rok za rokem v neustálé dřině a snažení – musíš shromažďovat moudrost a sílu a vzrůstat láskou! Veliké úsilí musíš vykonávat neustále, abys mohl získat osvobození od těžkého a kalného v duši!

... Pokaždé, když na Cestě dorazíš k nové překážce a myslíš si, že už jsi dosáhl hranice, – věz: že ty jenom stojíš na prahu nové etapy a může začít osvojování nového stupně tvého vzestupu! Jelikož překážky jen označují stupně Cesty! A – Jednotný, Kterého ty poznáváš, je neohraničený!

Nemysli si, že Ti, Kdo září Světlem Moudrosti a objímají Sebou nekonečnost vesmíru, byli vždy takoví. Věz, že byl čas, kdy i Oni zdolávali Cestu ke Světlu; a vyrůstali z malých – k Velikým! Ať tě vědění o tom upevní v úsilích! Poněvadž ten, kdo nevynakládá úsilí, nedosahuje Cíle!

Všemožná materiální bohatství ti nepřinesou štěstí, jestliže jsi nepracovat na nivě duchovní!

Když duší vyrůstáš ke Světlu, dělej dokonce ještě víc, nežli máš uloženo, – a zaraduješ se!

... Každý Můj klíč otevírá novou bránu na Cestě, vedoucí k Životu ve Světle. Použij ty klíče také pro pomoc druhým, usilujícím ke Světlu! To je sloužení, milé Stvořiteli!

To, co jsi přidal do Bytí Veškerenstva, právě to je důležité! Vždyť to určuje hodnotu tvého života – pro Život jako Celek!

Vládcové světa, Mistrové Života, – pracují, a přinášejí ty vědomosti vtěleným lidem. Oni si Svou práci vybírají Sami – a svým snažením urychlují Evoluci Celku!

... Svobodná a překrásná je duše, která se přibližuje ke Světlu! Kráčej i ty v harmonii, přebývej v bezchybnosti a pamatuj si, že nejdeš sám, ale že jsi veden Posly Světla!

Kapitola pátá. Klíč Vědění

Klíč k pokladům Moudrosti je hoden obdržet ten, kdo se očistil a je připraven k veliké práci na přeměně sebe-duše v Neohraničené Božské Světlo.

Dosažení Moudrosti si člověk musí přát! Ať nachází radost jen v hledání Pravdy!

Moudrost získávají jen rozvinuté duše. Duše se musí stát velikou a průzračnou – aby mohla získat Moudrost a aby z ní Světlo Moudrosti mohlo zářit pro druhé.

... Bez vědomostí se člověk nikdy nemůže stát doopravdy svobodným!

Veliké vědomosti získává ten, kdo se jich stává hoden.

Probuď se, člověče, – a hledej Moudrost!

Svobodná a otevřená je Cesta pro moudrého! Poněvadž on si očistil duši a poznal zákony vcházení do Světla! To bylo podmíněno jeho vůlí! Nikdo to nemohl vykonat, kromě něho samotného! Jen člověk sám může zdolat chaos svých emocí a odstranit nepořádek v sobě-duši!

Vynalož úsilí na přeměnu sama sebe na cestě svého života – aby neuběhl naprázdno ve tmě a chaosu!

Snaž se stát pouze Světlem, znič v sobě tmu!

Zaměř svou mysl na uvědomění si Jednoty všeho jsoucího!

A nezpůsobuj zbytečnou škodu ani jedné bytosti!

Drží tě strach v otroctví? Zaměř svou cestu ke Světlu – a zapomeneš na strach!

Neboj se: Světlo je tvoje potenciální podstata! A vědomosti jsou tvým dědictvím od těch, kdo šli před tebou ke Světlu!

Věz, že vědění se získává pouze praxí. Uslyšené a uviděné se pouze zkušeností duše stává věděním, patřícím jmenovitě tobě. Moudrost – vzchází právě z takového vědění!

Moudrost duše od ní není odebrána se smrtí těla! A ty se rodíš v novém těle, a máš v sobě tu získanou moudrost a schopnosti, rozvinuté v předchozím vtěleném životě.

Velcí Mistři prožívají životy, nepoznáni většinou lidí. Ale význam toho, co Oni dělají, je neocenitelný! Oni znovu a znovu nesou lidem Země Odvěké Učení Boha, a vpravují jiskry svatého vědění do myslí a činů vtělených lidí. A někdy si oblékají hmotné tělo – aby čistota vědění na čas znovu zazněla – před tím, než bude znovu lidmi zapomenuta nebo překroucena...

Vědomí obyčejného člověka je omezené. Ale Jejich Vědomí jsou bezmezná a skládají se ze Světla, jednotného s Prvotním! Oni planou mezi lidmi jako Pochodně Pravdy.

Pozvedají se a padají civilizace. Stále nové vlny duší vznikají a protékají časem, zvedají se nebo klesají... Vlny bytí ve svém pohybu vynášejí civilizace vzhůru – a znovu je spouštějí dolů, a tím napomáhají růstu duší...

Ale ty Duše, Které poznaly Prvopočáteční Světlo, se už nespouštějí dolů s klesající vlnou, ale stávají se Majáky pro ostatní na Cestě ke Světlu.

Nejednou na Zemi vzcházely vlny rozvoje lidí – od stavů jen o trošku vyšších než zvířecích, až do stupně Člověka Pravdy. A Prvotní sklízí tu úrodu, a potom zas obdělává nové pole a zasévá semena pro novou sklizeň.

Ale neobviňuj toho, kdo nejde ke Světlu, kvůli jeho slepotě! Každé semeno má svou dobu pro vyklíčení. A každý nedorůstá k přijetí vědění stejně rychle.

Buď podoben Slunci, které zahřívá zorané pole a potom naplňuje sladkostí plody!

Ne všechna semena vzejdou. Ne každá rostlina přinese plod... Moudrý ví, že je to norma v Rozvoji Veškerenstva.

Ale ty – posluž tomu, aby se nadcházející roky a staletí naplnily znovuzrozením Moudrosti na Zemi!

Každý poznající Moudrost musí zanechat zapálenou pochodeň vědění potomkům!

... Člověk se musí přibližovat k Prvotnímu Světlu! Ale to není možné bez očištění duše od etických vad. Ten, kdo se ve své nebojácnosti odvažuje na Cestu ke Světlu, musí vědět, že Obyvatel Hlubin k Sobě nevpouští nedůstojné: nejprve se musí člověk očistit od všeho nečistého a hrubého v sobě!

Měl bys vědět, že každá tvoje neřest je tvé odmítání v sobě Světla Stvořitele! A láska je základ pro vytváření a vzrůstání v sobě Božských vlastností. To je klíč k získání Moudrosti.

Toho, kdo se očistil a stal se toho hodným, – toho Já, Atlanťan Tót, přijmu do Svých Objetí a povedu ho po stupních získání Moudrosti krok za krokem!

Je Mně drahý každý, kdo hledá Božskou Moudrost!

Ale pouze vlastním usilováním můžeš vyrůst, ó člověče, ze tmy – do Světla! Naše pomoc jsou pouze ukazatele na tvé Cestě!

Očisti prostor svého rozumu – a nasyť se Vyšší Moudrostí!

Člověk může překonat Cestu od částice Stvoření, omezené tělem – až k Mistrovi Života, Který je Soupodstatný s Prvotním Světlem a žije v Jednotě se Vším!

Kapitola šestá. Klíč Síly

Láska, moudrost a síla jdou spolu ruku v ruce a tvoří celek. Splývají jedna s druhou na cestě zdokonalování ducha.

Tato moje slova ať se stanou průvodci pro lidské syny a dcery!

Já dávám tyto vědomosti těm, kdo hledají a jsou připraveni je vnímat!

Já pomáhám získat sílu tomu, kdo následuje Cestu Světla!

Klíč Síly získá ten, kdo shromažďuje sílu pro vejití do Světla!

Otevírám ti, člověče, pokladnici moudrosti, abys nesešel s cesty! Ale vezmi si s sebou sílu, kterou už jsi získal na Cestě k Pravdě, poněvadž ten, kdo nemá sílu, nepřekoná překážky!

Síla roste z pohybu po Cestě.

Jsou tři stupně růstu síly:

– zpočátku člověk pěstuje sílu těla,

– poté získává vůli – sílu ducha,

– potom roste, a postupně se přeměňuje ve Světlonosného Ducha, stále více se přibližujícího k Nejjemnějšímu Světlu!

Neboj se síly, co je uvnitř tebe! Ale pouze ji zaměřuj s moudrostí! Ať je tvoje síla zakotvena na vědomostech a lásce!

Nebuď ovládán následky svých minulých chyb! Staň se pánem svého života!

A vytvářej sám to, co tě obklopuje!

Poněvadž v tobě jsou příčiny událostí, které tě zasahují!

A jenom ty jsi schopen měnit sám sebe – a tím měnit život i události kolem!

Hledej stále dokonalejší motivace pro svá konání – a pak v tobě vzejde Božské Slunce a ozáří život kolem tebe!

Ale nezpyšni, ó člověče, tím, čeho dosáhneš! Protože jakýkoliv úspěch se ničí pýchou! Samochvála a samolibost rozdrtí budovu, vysokou až do nebe, – na prach...

Láska, moudrost a měkkost jsou pevné základy pro sílu!

... Zákony existují v lidských společenstvích. Ale existují i ty Zákony, podle kterých žije a rozvíjí se vesmír. Kdo porušuje Zákony vesmíru, zákony Stvořitele, – riskuje, že zahyne, poněvadž působí škodu Veškerenstvu.

Poznání Zákonů vesmíru je Moudrost.

Konkrétně nelze používat sílu pro osobní povyšování se nad lidmi!

Strach připoutává duši ke tmě. Ale láska ji vede ke Svobodě a ke Světlu! Ať se tvá síla spojuje pouze s Láskou a nikdy nezasévá ve světě strach!

Brána k Síle je tajná! Ale tomu, kdo se snaží a je toho hoden, je Veliká Síla dostupná! Klíčem k ní je usilování o Splynutí s Jednotným Nejjemnějším!

Cesta člověka leží mezi stíny, ale jeho Cílem je toto Světlo!

A ať už je jakkoliv obtížné překonání Cesty – ty se Zrozeným ve Světle můžeš stát!

Následuj tedy Cestu, kterou vedou lidi Poslové Světla!

... Člověk se může osvobodit od okovů tmy! Člověk se může stát Jednotným s Prvotním! A člověk se také může stát Jednotným se Vším!

Kvůli tomu by měl shromažďovat a rozvíjet sílu duše!

To je možné udělat a měl bys to dělat, dokud ještě máš na Zemi tělo. Poněvadž tvoje tělo je transmutátor pro akumulaci síly duše.

Ale ono se může stát i Žezlem Života pro projevení Síly Prvotního!

Avšak vždy pamatuj, ó člověče, na nebezpečnost síly! Neboť bude Sílou rozdrcen ten, kdo se pokusí udělat svoji sílu nástrojem vlastní nadvlády nad druhými.

Ať se názorným příkladem navždy stane historie Atlantidy! Do tmy padli ti, kdo se povznesli nad lidi na křídlech pýchy!... Ohromné vědomosti a vliv jim daly pocit moci. Začali se považovat za bohy a odmítli vedení Prvotního; ponořili se do zakázaného a podlehli pokušení používat černou magii... Tak nadešel konec civilizace Atlantidy. Z Vůle Stvořitele se pak změnila rovnováha ve vrstvách Země. A ostrovy Atlantidy klesly pod vodu...

Pamatuj na to, ó člověče, protože to, co se s nimi kdysi stalo, se nesmí opakovat s tebou...

Ze všech obyvatel Atlantidy – pouze Nositelé Čistoty a Světla tehdy dále pokračovali v životě ve Svých tělech na Zemi. Oni byli Prvotním předem varováni a zavčas se vydali k různým národům, které ještě žily divoce a neuvědoměle. Odpluli na další kontinenty, aby zachovali Vědění o Cestě ke Světlu a osvítili ty lidi. Oni se stali Světlonoši Lásky a Moudrosti pro mladší lidská pokolení. A pak nastal čas, kdy se ty národy začaly sytit Jejich Moudrostí. Ti Atlanťané se stali spojujícím článkem mezi světem lidí – a světem Prvotního. Lidé, obývající kontinenty Země, je nazývali Dětmi Slunce, Syny a Dcerami Boha.

Mnozí z Nich i v současnosti plní instrukce Obyvatele Hlubin a pracují, aby pozvedli vědomí lidí až k Moudrosti Stvořitele.

Kapitola sedmá. Klíč Jednoty.

Aby člověk mohl získat klíč Jednoty – musí se naučit rozplynutí.

Vědomí je schopno rozplynutí.

Ty, člověče, nejsi tělo! Ty jsi duše, a přitom potenciálně svobodná! Jsi schopen toho, abys přestoupil slupku svého těla!

Splynutí je rozplynutí v Tom, s Kým splýváš.

Ale věz, že předtím se musíš stát nezformovaným a získat aktivní pohyblivost vědomí! Jenom pak můžeš splynout se Světlem!

... Když řeka vtéká do oceánu, ztrácí břehy, co vytvářely její hranice. Vody řeky a vody oceánu se stávají jedním.

A základem splynutí je láska. Nelze se rozplynout v prostředí, které je ti lhostejné! A jenom láska sjednocuje duši v Jedno s Božským Světlem, do Kterého se duše toužila vlít!

... Tohle všechno víš, a to, co ti dosud není známo, jsou části Velikého Celku, rozvíjejícího se ve Své Nekonečnosti!

Hluboce ukryté pod pomíjivým – existuje Nejjemnější Nepomíjivé! Snaž se o Splynutí s Ním – s tím Velikým Světlem – v Jedno!

Co je proces poznávání Hlubin? Je to ponoření do stále větší jemnosti – až do Prvotního Nejjemnějšího Živého Světla.

Ale jen ten, kdo se bez ustání snaží a pracuje – získává Jednotu s tím Nekonečným Nejjemnějším Světlem!

Poslání života všech vědomí je, aby se ve svém rozvoji staly hodnými Jednoty s tím Světlem, a aby Ho na závěr obohatily sebou – novou Částicí Světla.

Nežij v otroctví a ve tmě! Realizuj to své veliké předurčení!

Až dosáhneš Splynutí – staneš se Zrozeným ve Světle a staneš se Světlem!

... Každá bytost je podobná buňce jednotného Organizmu, rostoucí v procesu života tohoto Organizmu.

Proto si važ každého života, ať už se nachází na jakémkoliv stupni vývoje!

Každá bytost má svou úlohu ve všeobecném životě. Všechno, co existuje a děje se, má příčinu a účel v životě Veškerenstva.

Vědomí, která jsou mladší než ty na žebříku života, jsou tvoji bratři a sestry; nejsou tedy hodni tvojí péče? A Vědomí-Světlo, které tě převyšuje svojí Bezmezností, čeká, aby tě včlenilo do Sebe – do Svojí Všeobsáhlosti.

A ještě: ty žiješ na Zemi – a tvůj život je nerozlučnými pouty svázán se životem planety.

Ty jsi svázán s planetou a s každou částicí Všeobecného Života, žijící na ní, – ať už o tom víš, nebo to nevíš. Ať už obrátíš svůj pohled vzhůru nebo dolů – spatři: všechno je Jedno! Cokoliv, co se zdá oddělené, je částí Velikého Mnohorozměrného Celku!

Tvoje tělo je svázáno s tělem Země. A Země – v jejím nemateriálním projevení – a ty-duše, zrozená v těle na této planetě, jste podobny ohromnému stromu života s lístečkem na větvi tohoto stromu. Přičemž «lísteček», co chce poznat Celistvou Pravdu, musí poznat nejprve strom a až potom – Toho, z Něhož se jeho kořeny naplňují Sílou Života.

Poznej Zemi! V jejím Ohnivém Srdci je klíč ke všemu, co na ní žije. Hoří tam neuhasitelný Plamen! V Ohnivém Srdci Země je průchod, brána – do Nekonečnosti Tvořivého Ducha!

Hledej tajemství Srdce Země – a Prvotní ti otevře bránu do Svého Příbytku!

... Toto Nejjemnější Světlo se skládá ze vzájemně slitých Velikých Vědomí. Mistři Života, jsoucí v Něm a tvořící Ho, věčně žijící a nepotřebující už pro Svůj život smrtelná těla, mají Dokonalou Moudrost a usměrňují rozvoj Veškerenstva. Oni jsou Rukama té Prvotní Síly, Která všemu vládne.

A ten, kdo zamířil ke Světlu, nezůstane osamělý!