Kapitola druhá. Klíč Ticha
Poslouchej,
co Já říkám, – a zapamatuj si!
Kvůli
tomu žijí Poslové Světla mezi lidmi, aby vědomosti o
Pravdě nebyly ztraceny!
Mně
je známa celá Cesta rozvíjení duše: od člověka – až k Bohu!
A
každý člověk se musí dozvědět, že je to možné i jemu! Právě
v tomto je poslání života v těle: vypěstovat sebe-vědomí do
Božskosti!
Všechno
stvořené – slouží tomuto úkolu! Každá «kapička života» –
duše – musí růst, stávat se stále složitější ve svém
rozvoji a usilovat o Splynutí s Vyšším Vědomím!
Bůh
– v aspektu Stvořitele – je Nekonečný Oceán Věčného
Dokonalého Vědomí, Kterým je všechno stvořeno a řízeno v
«projeveném» vesmíru.
Země
je maličká planeta v nekonečnosti vesmírného prostoru... Vesmír
je naplněn životem... Tak ať ti každá hvězda na obloze
připomíná věčný a nekonečný prostor, ve kterém tvoří Bůh!
Ať
ti i naše zlatá hvězda – Slunce – připomíná Tvořivou Sílu
Boha!
...
Tak tedy, když Já mlčím, – poslouchej Moje ticho! Když Já
mluvím – vnímej Moje slova a myšlenky! Prosyť se, naplň se
Mými stavy!
Poslouchej
ticho! Já ti daruji klíč Ticha! Poslouchej!
...
Věčnost... – tu je také možno poslouchat! Věčnost nemá mělké
povrchní zvuky. Věčnost – to je ticho... Je to rozměr času od
minus nekonečnosti do plus nekonečnosti... A v každém bodu této
nekonečnosti existuje okamžik «teď», ve kterém je to nejhlubší
ticho věčnosti...
Zvuky
– přicházejí a odcházejí v řece času... Ale ticho existuje
stále! Je to ticho vesmíru, ticho Boha!
Poslouchej!
Naplň se tím tichem! Naplň se tak, aby všechno povrchní,
nepotřebné – bylo vytěsněno!...
A
potom ho naplníš – sebou!
V
tomto tichu se můžeš učit Moudrosti. Poněvadž začneš
rozlišovat důležité – a nepodstatné.
Až
se naučíš poslouchat ticho, dokážeš v budoucnu vidět z Hlubin.
Vždyť ticho zaplňuje i Moje Hlubiny.
A
odtud, z Mého Klidu, je vidět podstata všeho, co se děje.
Umění
poslouchat ticho se získává prostřednictvím ponoření do
centra sama sebe – do duchovního srdce. Tři čakry odshora a tři
čakry zespodu, a v hrudním koši, v dutině čakry anáhaty, je
nejdůležitější část lidského organizmu. V její hlubině
je možné najít dveře, které se otevírají do Božské
Lásky, do Mého Klidu!
Ale,
aby se ty dveře mohly otevřít, musí být na obou jejich
stranách stejná zjemnělost vědomí.
Naplň
duchovní srdce tichem – a jenom tehdy můžeš v nekonečnosti
ticha objevit ty dveře.
A
jestliže naplníš svoje duchovní srdce ohněm lásky ke
Stvořiteli – pak se pro tebe ty dveře otevřou do Božského
Plamene Jeho Lásky!
Ale
jestliže je v dutině čakry... jen matný šedivý soumrak
lhostejnosti... – pak se dveře do světů Světla
neotevřou...
...
Nauč se přebývat v tichu i mezi lidmi!
Tlachání
toho, kdo nezískal rovnováhu ticha, překáží na Cestě jemu, i
druhým!
Vyhýbej
se zbytečným slovům sám: nezatěžuj jimi mysli společníků!
A
vyhýbej se i tlachání druhých lidí, abys nenarušoval čistotu
ticha v sobě!
Mnohoslovnost
nic dobrého nepřináší! Nadbytek řečí vede jen k omylům!
Ať
je ticho ozařováno pouze slovy moudrosti, která jsou darována
tobě nebo je dáváš ty!
Jen
ten, kdo poznal splynutí s tichem, – dostává veliké blaho:
získává osvobození od tlachavosti mysli!
Tichem
si otevíráš cestu srdce a cestu moudrosti!
Žádné komentáře:
Okomentovat